|
Penízovka je drobná houba, která se u nás vyskytuje v chladné polovině roku
na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů. Je to pravá zimní houba,
které k vývoji plodnic stačí teplota nad bodem mrazu.
Klobouk je hladký 2-5 cm
široký lehce vyklenutý až plochý. Barvu má medově žlutou až žlutěoranžovou a
směrem ke středu barva tmavne. Třeň je válcovitý nahoře nažloutlý a dole
tmavohnědě až černě sametový. Plodnice se většinou vyskytují v hustých trsech.
Dužnina je bílá až nažloutlá a příjemně voní.
Poměrně jednoduché pěstování této houby nám umožní přísun čerstvých hub během
zimního období bez nároků na vytápění pěstebního prostoru. Konzumace plodnice
omezuje negativní vlivy civilizačních chorob podobně jako hlíva ústřičná.
Piliny listnatých stromů, drcená sláma, drcená kukuřičná vřetena, sadba,
varné sáčky.
Drobně drcenou slámu, piliny nebo vřetena ponoříme do vody a
24 hodin máčíme. Materiál se lépe namočí, pokud ho na začátku zalijeme horkou
vodou. Druhý den materiál necháme okapat, nasypeme do varných sáčků a zavážeme.
Sáčky plníme do 2/3 obsahu, aby v sáčku zbyl prostor na promíchání materiálu se
sadbou. Uzavřené vložíme do vody a vaříme 1 hodinu. Potom sáčky z vody vyndáme
a necháme zchladnout. Var opakujeme ještě druhý a třetí den. Místo ve vodě
můžeme sáčky vařit v páře (v zavařovacím hrnci), dobu varu prodloužíme na 1,5
hodiny. Je třeba zajistit, aby se sáčky v zavařovacím hrnci nedotýkaly příliš
velkou plochou.
Očkování sadbou
Sadbu roztřepáme na jednotlivá zrna,
vychladlý sáček otevřeme v čisté místnosti bez plísní. Pro očkování použijeme
dřevěnou vařečku, kterou jsme předem vyvařili ve vodě. Držátkem vařečky uděláme
doprostřed substrátu v sáčku díru a do té nasypeme sadbu v množství asi 3 %
substrátu. Sáček potom přes váleček vaty uzavřeme provázkem.
Prorůstání podhoubí
Naočkované sáčky uložíme prorůstat do místnosti o teplotě 20°C až 25°C. Substrát je prorostlý po
3 týdnech.
Tvorba plodnic
K navození tvorby plodnic substrát přenesme do místnosti s optimální
teplotou 10 °C
až 15 °C.
V tomto případě nastává 1. sklizeň plodnic již po 14 dnech. Teplota může být i
nižší, tvorba plodnic však probíhá pomaleji. Houba potřebuje ke svému vývoji
světlo.
Čerstvě poražené zdravé kmeny živých listnatých stromů o průměru 10-20 cm. Možno použít též
pařezy těchto stromů; sadba penízovky.
Stinné vlhčí místo na zahradě (není vhodné přímé
sluneční osvětlení, zejména v poledních hodinách).
Příprava
kmenů
Kmeny nařežeme na délku 20-50 cm; kratší kmeny dříve
prorostou podhoubím, je však nutno je osadit do vlhčího místa. Budeme-li
očkovat zářezy nebo otvory doporučujeme délku kmene okolo 50 cm a rychlost prorůstání
můžeme ovlivnit vzdáleností otvorů nebo zářezů. Kmeny používáme s kůrou.
Sadbou se očkuje na řezných plochách špalků, případně
do zářezů (kmen nařízneme motorovou pilou do 1/3 a střídavě z jedné a druhé
strany kmene) nebo otvorů o průměru 12-15 mm vyvrtaných po obvodu kmene. Po naočkování
otvory zakapeme parafínem nebo štěpařským voskem, zářezy překryjeme roubovací
páskou tak, aby sadba nevysychala. Naočkované kmeny potom ukládáme do PE pytlů,
které nahoře zavážeme přes váleček z vaty provázkem.
Pokud očkujeme na řezných plochách dáme na dno pytle čisté prkénko, na něj
nasypeme sadbu a na ni řeznou plochou postavíme kmen. Pokud jsou kmeny delší,
dáme na horní řeznou plochu zase sadbu a překryjeme opět prkénkem, které
přitlučeme ke kmeni hřebíkem. Pokud jsou kmeny kratší, můžeme jich dát do pytle
více na sebe a mezi řezné plochy nasypeme sadbu.
Pařezy očkujeme do otvorů vyvrtaných po obvodu. Do otvorů natlačíme sadbu a
otvor zamázneme štěpařským voskem nebo zakápneme parafínem. Můžeme použít též
gumovou zátku. Na horní řeznou plochu nasypeme sadbu překryjeme prkénkem a
přibijeme hřebíkem. Pařez potom překryjeme folií proti vysychání.
Naočkované kmeny uložíme v pytlích na místo, kde se
teplota pohybuje okolo 20 °C. Pokud kulturu zakládáme v teplém období
roku, můžeme pytle uložit na stinné místo venku. Očkujeme-li více kmenů
najednou, můžeme na stinném místě venku udělat z kmenů hranici, obalit folií a
nechat prorůstat pohromadě.
Jinou možností je nechat prorůstat kmeny v hluboké jámě v zemi. Na dno položíme
folii, na kterou nasypeme sadbu a zde pak stavíme kmeny stejným způsobem jako
do pytlů. Jámu zakryjeme prkny nebo tyčovinou a folií. Takto zakládat kulturu penízovky
lze v teplé polovině roku.
Doba prorůstání je 2-4 měsíce podle vzdálenosti očkovacích míst a tvrdosti
dřeva. Tvrdé dřevo prorůstá déle.
Prorostlé kmeny vyjmeme z pytlů a osadíme je ven do
půdy k plození. Špalky zakopeme do země tak, aby 2/3 byly v půdě a 1/3 nad
povrchem. Vybíráme stinné místo s vlhčí půdou. V místě však nesmí být vysoká
hladina spodní vody, neboť podhoubí pod vodou v krátké době odumírá. Z
prorostlých pařezů sejmeme folii. V době sucha okolí kmenů či pařezů zaléváme a
půdu tím udržujeme stále vlhkou.
Tvorba plodnic
Kmeny zakopané do půdy ve stinném vlhčím místě začnou plodit brzy potom co
teploty klesnou pod 10°C
a plodnice vytvářejí až do trvalých mrazů. Při delší oblevě během zimy se
tvorba plodnic obnoví, intenzivně kultura začne plodit podle teplot od začátku
března do poloviny dubna. Během teplého období kmeny udržujeme vlhké kropením
okolní půdy, případně je můžeme ještě zastínit. Na podzim začne kultura opět
plodit podle průběhu počasí, většinou v druhé.polovině října. Kmeny rodí podle
tvrdosti dřeva 3-6 let.
Sklízíme vždy celé trsy v době, kdy je většina plodnic v trsu v optimální
zralosti (to je v době, kdy okraje kloboučků jsou ještě mírně klenuté). Z trsu
okrájíme kloboučky, třeně nepoužíváme, jsou příliš tuhé. Používáme hlavně do polévek a
omáček. Vhodné je též použití do aspiků, kde malé kloboučky působí dekorativně.
| 
